Obec svou polohou mezi brněnskou oblastí, Slováckem a Hanou, nemá zcela vyhraněný folklórní ráz. Přiklání se však spíše ke Slovácku, Kyjovsku. Svědčí o tom nejvýznamnější každoroční slavnosti – krojované hody, které se konají vždy na rozhraní srpna a září.

Bohatá tradice je i lidových písních, hudební a ochotnické činnosti. Řada z nich vychází z velkého počtu obyčejů, mezi něž patřily ostatky, pomlázka, dožínky, již zmiňované hody s předáváním práva, štědrovečerní koledování, ale i svatební obřady nebo stavění májek. Dodnes se většina z nich zachovala. Bývalo zde i několik dechových kapel. Muzikantská tradice však nevymizela a rozvíjí se i působením Hudební školy. Rovněž ochotnická činnost pokračuje, zejména při významnějších příležitostech, jako je např. Sjezd rodáků. Tradici má rovněž i tzv. Hubertova jízda na ukončení jezdecké sezóny a ochutnávka vín, která se koná zpravidla koncem dubna.

Významné jsou vánoční folkové koncerty za účasti významných folkových zpěváků a kapel, které pořádá skupina Bokomara, jejíž vedoucí zde bydlí a také koncert Vlasty Redla při příležitosti fotbalového utkání umělců s jedenáctkou z Kobeřic.

Hudebníci

Folklór

Obec leží na rozhraní Hané, Slovácka a Brněnska. Lidovými zvyky a folklórem se kloní ke Slovácku, zejména Kyjovsku. Na nich jsou založeny také také tradiční slovácké hody připadající na první neděli v září. Vinařskou tradici podtrhuje každoroční ochutnávka vín pořádaná v dubnu. Každoroční štědrovečerní koledy po obci jsou významným prvkem solidarity a sousedských vztahů občanů, stejně jako vánoční folkový koncert skupiny Bokomara a Vlasty Redla, kteří zde žijí a působí